Tiskové zprávy, média

Na den přesně, před dvěma měsíci, jsem otevřela noviny a se zděšením četla, čeho jsou lidé schopni. Pohoršovala jsem se nad kuřimským případem chlapce, kterého matka svazovala ve spíži… Říkala jsem si, kolik ještě takových dětí někde trpí a nemá se jak dovolat pomoci… Jako milující matka tří synů něco takového nedokážu vůbec pochopit a o všech podobných případech týraní dětí čtu vždy s bolestí v srdci… V pátek jsme šli s manželem na oslavu narozenin a v sobotu ráno u kávy se nestačili divit – kuřimská kauza byla dána do souvislosti s Hnutím Grálu (tehdy poprvé). Říkali jsme si, že to musí být omyl – a podivovali se nad tím i naši dlouholetí přátelé.

Knihou Poselství Grálu se vážně zabývám už 15 let (to bude zřejmě déle než paní redaktorka Blažková). V novinářské branži pracuji od roku 1993. Manžel byl editorem středomoravské přílohy MF Dnes téměř 10 let, já pracuji jako redaktorka a zprávařka v Českém rozhlase Olomouc.

Dnes otevírám noviny, abych připravila ranní monitoring pro čtení po zprávách a se zděšením zjišťuji, čeho je schopna současná Mladá fronta Dnes. Vytrhnout něco z kontextu a dát do souvislosti s jakoukoliv kauzou, to má být novinařina? Máme knihovnu plnou nejrůznějších politoliogických, filosofických, sociologických i náboženských knih – takže pokud něco provedu – může být můj čin dáván do souvislosti patrně s čímkoliv, co se najde v mé knihovně… Mohu tedy klidně dát případ nějakého darebáka, který o sobě tvrdí, že je třeba katolík, do souvislosti s Biblí, ze které vytrhnu nějaký citát a pak uvedu, že to je vlastně návod k tomu, aby se tak choval…

Ještě nevíte ani „ň“ z výslechu s matkou toho chlapce, nebo ostatních, kteří ho měli týrat, ještě jste s nikým z nich nehovořili a nevíte, k čemu se hlásí a co vlastně vyznávají, jak to vyznávají, jak si co vykládají a vysvětlují a už jste dokázali napsat x článků, kterými jste poškodili řadu slušných lidí, kteří by se s něčím obdobným nikdy neztotožnili. Dáváte do souvislosti věci, které spolu vůbec nesouvisí a provazujete je nesmyslnými komentáři. To, jak ovlivňujete veřejné mínění vás asi nezajímá, holt nemáte zrovna do čeho píchnout – povodně se letos nekonají… Skandalizujete neověřené a nedává te prostor skandalizovanému. Dokonce ani názorům expertů pro nová náboženská hnutí a sekty už nedáváte takový prostor jako dříve – těmi experty se stávají vaši redaktoři – jak směšné. A le co je to za úroveň! Vytrhávat z kontextu citáty, psát k nim vlastní výklady a spojovat je s ohavným případem týrání – to považuji za porušování osobní svobody a lidských práv!

Je až neuvěřitelné, jakou mohou mít média moc – nikdy jsem si to tak neuvědomovala jako dnes – to asi proto, že jsem nikdy nespekulovala o věcech, o kterých jsem nic nevěděla – a snad jsem také díky tomuto přístupu nikdy nikomu neublížila. Mám teď na mysli také články, kterými jste poškodili ředitelku Klokánku Vodičkovou. Měla jsem možnost s ní mluvit, natáčím pravidelně s ředitelkou olomouckého Klokánku…, znám se s paní, která si vzala díky Klokánku do pěstounské péče dvě děti ke svým vlastním šesti… znám paní doktorku Zezulovou (autorku knihy Domov je místo, odkud tě nevyhodí…), která má s Klokánkem a ústavy pro děti živé zkušenosti. Díky těmto lidem mají opuštěné a zanedbané děti domov a rodinu. Váš článek byl přímo vodou na mlýn socialistickým ústavům, které si říkají dětské domovy, a které si tam drží děti, jež nemají kvůli špatným zákonům šanci dostat se do pěstou nských nebo adoptivních rodin. Přitom žadatelů o adopci je v naší zemi víc než dětí v ústavech – a těch je, jak známo, hodně.

Můj syn (11letý) mně nedávno sdělil – „zapomeň na to, že se budu zabývat někdy duchovními věcmi – je to trapas“ – je to jeho vlastní názor, který mu nikdo nebere – naopak, mě tím rozesmál, protože on se vlastně v poslední době neustále zabývá otázkami, které se týkají smyslu života – aniž by si to uvědomoval. Nikdy nebudu své děti nutit, aby se zabývaly tím, co je blízké mně. Nikdy tomu tak nebylo ani v naší rodině, kde se Poselstvím Grálu zabývala už moje babička – dnes 95letá bělovlasá stařenka. Své děti vychovávám tak jako každá matka, která své děti miluje… Záleží mně na jejich chování, vzdělání, na tom, jak je vypravím do života, záleží mně na tom, abychom jim šli, jako rodiče, dobrým příkladem. Je na tom něco špatného?

Marie Šuláková

P. S. Vůbec nepředpokládám, že otisknete mou reakci. Už teď se však hrozím toho, že vytrhnete větu z tohoto dopisu a zasadíte ji do úplně nesmyslné souvislosti.