Autor |
Autor Poselství Grálu nabízí svými díly každému člověku pomocnou ruku k tomu, aby mohl uzrát ve vnitřně pevnou a silnou osobnost. V jeho přednáškách, dotýkajících se základních otázek lidského bytí — života a smrti, osudu a spravedlnosti, Boha a jeho stvoření — se rozkrývá logický obraz světa umožňující svou důsledností a úplností pevné zakotvení ve vědění.
O svém cíli řekl Abd-ru-shin v roce 1936 následující:
„Můj cíl je duchovního druhu!
Ale nepřináším nové náboženství, nechci založit novou církev ani nějakou sektu nýbrž podávám ve vší jednoduchosti jasný obraz samočinného působení ve stvoření, které v sobě nese Boží vůli, z níž může člověk jasně rozpoznat, které cesty jsou pro něj dobré.“
Podle této nosné myšlenky chtěl Abd-ru-shin postavit do středu pozornosti své Poselství, nechtěl obracet pohled na svou osobu jako na ústřední bod nauky Grálu. Kult osobnosti odmítal. Jasně a zřetelně vyzval své čtenáře, aby dbali „nikoli na to, kdo Slovo přinesl, nýbrž Slova samého“.
* * *
Abd-ru-shin se narodil 18. dubna 1875 v Bischofswerdě (Sasko) a byl pokřtěn jménem Oskar Ernst Bernhardt. V bezpečí rodného domu prožil šťastné dětství a mládí, na které navázalo obchodní vzdělání a samostatné podnikání v Drážďanech.
V následujících letech podnikal Oskar Ernst Bernhardt rozsáhlé obchodní a poznávací cesty a z obchodníka se stále více vyvíjel v uznávaného spisovatele. Jeho literární dílo obsáhlo mimo jiné cestopisy, romány i povídky. Jako člen Svazu německých dramatiků napsal několik dramat, z nichž některé se s úspěchem hrály v Lipsku i na jiných místech.
Poté, co žil nějaký čas ve Švýcarsku a v Americe, vydal se Oskar Ernst Bernhardt v roce 1913 do Londýna. Tam zažil vypuknutí první světové války a v roce 1915 byl internován na ostrově Man. Na jaře roku 1919 se Oskar Ernst Bernhardt mohl vrátit do své vlasti, kde si poté uvědomil svou vlastní životní úlohu — zprostředkovat lidem ono obsáhlé vědění o stvoření, které nosil v sobě.
Poselství Grálu, které začal psát v roce 1923 — zprvu ve formě tzv. „Listů Grálu“ a rovněž veřejných přednášek, později jako knihu — sepsal Oskar Ernst Bernhardt pod jménem Abd-ru-shin.
Toto jméno se skládá z persko-arabských prvků s významem „Služebník Světla“ nebo „Syn Světla“. Vybráno bylo v návaznosti na jeho dřívější život na Zemi a mělo být v budoucnu neoddělitelně spojeno s jeho dílem.
* * *
V roce 1929, poté co Abd-ru-shin nalezl na Vomperbergu v Tyrolích (Rakousko) pozemskou vlast, kde chtěl své Poselství Grálu dokončit, se cítil přinucen k zaujmutí kritického postoje vůči nacionálně socialistickému smýšlení.
Řekl, že posuzovat lidi podle rasy, národnosti nebo náboženství „není hodno opravdového člověka.“
„To je příliš malicherné a opravdového člověka nehodné. Věří tito lidé, že budou smět jednou vtáhnout do království Božího s národními prapory a s národními hymnami? […] Jak jednostranní jsou mimo to rasoví badatelé, kteří se snaží posuzovat jen podle zevnějšku, zatímco vlastní člověk je duch, a jedině ten rozhoduje. A tento duch je starší než nynější i dřívější pozemské tělo. Uvažujme jednou čistě pozemsky: dobrý člověk bude vždy stejný, i kdyby se vícekrát převlékl do jiných šatů. Ve všedním pracovním oděvu je právě takový, jaký je ve svátečním šatě. Nejinak je tomu s duchem, s vlastním člověkem.“
Fanatismus a náboženský dogmatismus jsou neslučitelné s Poselstvím Grálu, ve kterém se jako základní podmínka předpokládá ochota k samostatnému, věcně orientovanému myšlení bez předsudků.
V roce 1938, bezprostředně po uchopení moci nacionálními socialisty v Rakousku, byla Osada Grálu, která mezitím vznikla na Vomperbergu v Tyrolsku, bez náhrady vyvlastněna. Abd-ru-shin byl 12. března uvězněn a od září 1938 byl pak svěřen pod kontrolu gestapa — nejdříve ve Schlaurothu u Görlitz a posléze v Kipsdorfu v Krušných horách.
Požehnané působení Abd-ru-shina tím bylo u konce, jakákoli další činnost ke splnění jeho úkolu mu byla držiteli politické moci zapovězena. 6. prosince roku 1941 Abd-ru-shin v důsledku toho umírá. Jeho pozemské tělo bylo pohřbeno 11. prosince 1941 v jeho rodišti Bischofswerdě. Až v roce 1949 mohlo být převezeno do Osady Grálu, poté, co byla po skončení války navrácena Marii Bernhardtové, vdově po Abd-ru-shinovi.
Existují četná líčení lidí, kteří Abd-ru-shina osobně mohli poznat a byli zaujati jeho prostou přirozeností, ale také vznešeným a přitom dobrotivým způsobem chování. Ve zprávě jedněch mnichovských novin z roku 1933 se píše: „Je to něco tajemného, co ho obklopuje, co mluví z jeho očí, z jeho jasného, ostrého a přitom dobrotivého pohledu a co působí jako pozdrav ze světlých dálav…“
Jednotlivé přednášky svého Poselství Grálu Abd-ru-shin s konečnou platností v posledních letech svého života ještě jednou uspořádal. Vytvořil tím ono „vydání poslední ruky“, které zůstalo jeho duchovním odkazem a zároveň vlastním důkazem jeho osobnosti.
